Osmáci v planetáriu

 Nejdříve si v přednáškovém sálu formou pokusů zopakovali a rozšířili znalosti o podstatě světla. V zatemněné místnosti zkoumali paprsky dopadající na zrcadlo, vodu a procházející skrz čočku. Zjistili, co mají společného odrazka na kole a špionážní letadlo, jak byla provedena první přesná měření vzdálenosti Země od Měsíce, proč Slunce při západu nemá kulatý tvar a jak se rozloží světelný paprsek na barvy duhy. Na závěr navštívili pozorovatelnu s různými typy dalekohledů.

Co se žáci dozvěděli:

• prvním optickým přístrojem bylo oko
• mozek převrací obraz, který oko vidí
• rychlost světla je konečná
• neexistuje černá ani bílá barva
• na pozorování Slunce se musí používat sluneční filtr
• pomocí laseru se přesně změřila vzdálenost Měsíce od Země
• jak fungují odrazky
• laser uvidíme jen když budou ve vzduchu nějaké částečky

 Následoval pořad Cesta Sluneční soustavou v digitáriu. Film nám postupně přiblížil jednotlivé planety, měsíce, kometu a trpasličí planety, jejich povrch, atmosféru a sondy, které je navštívily. Zkoumaly, kde je šance nalézt známky života, která planeta se nejvíc podobá Zemi, jádro komety, jehož složení odpovídá materiálu, ze kterého před 4,5 miliardami let vznikla celá Sluneční soustava.

Co žáky zaujalo:

• pod kůrou Marsu může být zmrzlá voda
• komety jsou ledová tělesa
• ve Suneční soustavě nenajdeme černou díru
• z Marsu vypadá Země jako svítivá modrá kulička
• prstence tvoří drobné asteroidy, které mají oblý tvar
• špionážní stíhačky mají zkosené tvary, aby nebyly vidět na radaru
• jak fungují optické kabely
• duha vzniká rozkladem světla v kapce vody

Exkurze byla zakončena zastavením na vědecké stezce, kde si žáci prohlédli planetární rover, astronomický dalekohled, meteostanici, zvukovod, planetární váhy, pixelovou stěnu a gravitační siloměr.

Mgr. Věra Hubrová