Český jazyk

Na konci 7. ročníku žák umí:

rozlišit a v příkladech doložit nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby
uplatnit zásady tvoření českých slov
porozumět často používaným přeneseným pojmenováním
(zvláště ve frazémech – v příslovích, rčeních atd.)
samostatně pracovat s jazykovými příručkami (hlavně se Slovníkem spisovné češtiny), ověřovat tím jazykové jevy
správně třídit slovní druhy, tvořit spisovné tvary slov pro komunikační situaci
v písemném projevu zvládat jak pravopis lexikální, tak slovotvorný i syntaktický pro větu jednoduchou i souvětí podřadné
rozlišit významové vztahy gramatických jednotek v souvětí souřadném
ve čteném textu oddělit fakta od názorů a individuálních hodnocení
při studijním čtení vytvořit stručné poznámky i otázky k textu
správně rozlišit komunikační záměr partnera v hovoru
vhodně užívat jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru (verbální, nonverbální i paralingválních)
využívat poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcné správnému písemnému projevu (popis, charakteristika, subjektivně zabarvený popis, žádost, životopis), text vhodně uspořádat s ohledem na jeho účel
přiřadit dílo k literárnímu druhu a žánru, jednoduše popsat strukturu a jazyk literárního díla, vyhledat příklady literárních pojmů
reprodukovat přečtený text a podle svých schopností interpretovat smysl díla
formulovat dojmy ze své četby, z dramatického či filmového zpracování